Mirko Janeček vstoupil do věčnosti krátce před svými devadesátinami. Po plně a obětavě žitém životě, syt svých dnů. Je na nás, abychom každý svým dílem přispěli pro společnou věc podobně jako on.
Roztocká stopa Mirko Janečka začíná v roce 1944. Jako sedmnáctiletý student pardubické reálky je naverbován na nucené práce do Technische Nothilfe (oddíly Technických nouzových sborů). Spolu s dalšími mladými muži je převelen do Roztok na stavbu bunkrů v Tichém údolí. Koncem dubna 1945 se Mirko aktivně zapojí do pomoci vězňům z Transportu smrti. Vrací se do Pardubic, po maturitě v roce 1946 začne studovat v Praze Vysokou školu zemědělského a lesnického inženýrství při ČVUT.
V únoru 1948 se účastní studentského pochodu k prezidentu Benešovi. První a pokud vím jediné pražské masové protikomunistické akce vůbec. V Nerudově ulici proti studentům brutálně zakročí Státní bezpečnost. Nedovolí tak, aby delegace předala dr. Benešovi požadavek neustupovat nátlaku komunistů. Mirko je ze školy vyloučen. V březnu ještě stačí vystoupit v Pardubicích na velkém shromáždění studentů. Je zatčen. Po propuštění v červnu emigruje přes tzv. Klatovskou cestu u Železné Rudy do americké zóny v Německu. Prochází utečeneckými tábory: Regensburg, Schwabach (s bratrem Zdeňkem, ten cílí do Francie), Ludwigsburg.
V Ludwigsburgu vede smíšený skautský oddíl. Odtud odchází do švédské Uppsaly a je přijat na Královskou zemědělskou kolej. Ve Švédsku už v roce 1949 vydává Zpravodaj čs. studentů ve Švédsku s finanční pomocí Olofa Palmeho (sociálního demokrata, který se stává později švédským premiérem). Přijímá nabídku kanadské vlády a ve studiích pokračuje od roku 1951 v Torontu. Současně vede redakci Nového domova. Po absolutoriu pracuje v oboru, od roku 1961 nastupuje do služeb federálního ministerstva pro imigraci. V roce 1966 začíná vydávat Hlas nových, název později mění na legendární Kanadské listy. Účinně pomáhá tisícům emigrantů, jen z Československa jich přichází v roce 1968 do Kanady 10.000.
Mirko Janeček neúnavně píše, také o skautingu, dodává fotografie. Organizuje a udržuje administraci časopisu, který se stává jedním z nejvýznamnějších exilových periodik. Kanadské listy vynikají množstvím biografických článků o účastnících druhého i třetího odboje, historii čsl. letců, vojáků a parašutistů.
Mirko Janeček v roce 2008 vydávání ukončuje prohlášením: „Veden úctou ke statečnosti veteránů 2. světové války a znechucen surovostí, s jakou se k nim zachovali čs. komunisté po únoru 1948, jsem vydával Kanadské listy po 42 let.“
S Roztoky ho pojí celoživotní přátelství s Jiřím Bayerem, který umírá v roce 1997. V Torontu se pak žení s Janou Bayerovou a v Roztokách, ke kterým mají oba silnou citovou vazbu, se usazují v roce 2012 natrvalo.
Mirko Janeček je doma i v zahraničí vícekrát vyznamenán, je čestným občanem Pardubic a dalších několika měst, je nositelem nejvyššího skautského vyznamenání Řádu Stříbrného vlka. To může mít pouze 12 žijících mužů.
Skláníme poklonu a poděkování poctivému a přímému muži, který významně přispěl svým osobním nasazením k tomu, aby z paměti národa nebyly vytrhovány kořeny souvislostí. Skláníme poklonu muži, který je solí naší země.
-----------------------------------------------------------------
16.ledna 2017 Sbor Církve československé Husitské v Roztokách
(Vojtěch Sedláček)
| << Zpět / Previous |