Dana Němcová (2006) pro ČTK 11.4.2023: Dana Němcová, žena plného a svobodného života, dnes v ranních hodinách zesnula. Ve svých 89 letech plna svých dnů, jak je psáno. Poctivá, statečná, srdcem a oběma rukama bez váhání vždy připravena k dobrým a odvážným věcem. Kolik lidí se na ní mohlo spolehnout a v jak těžkých situacích. Od samého počátku v Chartě 77, od samého počátku ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, od samého počátku ve Výboru dobré vůle spolu s Olgou Havlovou, to už bez zlovolných darebností režimu. Pro Danu nebyl nikdo tak daleko, aby nemohl být jejím bližním. Pro Danu nebylo daleko ani nebe, kam právě vstoupila. === při zádušní mši u sv. Ignáce 22.4.2023: Už první návštěva v Jéčku, byla odzbrojující. Kabát si hoď na tu hromadu, řekla Dana, a byl jsem doma. Nesentimentálně laskavá a vstřícná – a taková byla už vždycky. V oblacích nelétala, nohama po zemi nešoupala. Čas pro druhé si dělat nemusela, prostě ho měla. V rozhovoru byla vždy přítomná a při věci. Nic nekomplikovala. Mluvila tiše, zloba moci jí nestála za dlouhé argumenty. Dana byla klidné jasné světlo. Starala se o lidi a spravedlnost samozřejmě a vážně, a také samozřejmě a vážně za to platila. Věděla s Janem Patočkou, že „základním předpokladem pro to, abychom byli dobří, je odvaha, možnost a vůle vzdorovat nebezpečí, jež je v podstatě nebezpečím životním. Že v životě nevystačíme se strachem a prospěchem. Že péče o duši je péčí o duši vlastní a v ní zároveň o duši obce, obojí je neoddělitelné.“ Na jednom z posledních setkání u Tebe v Braníku – už jsme zbývali jen s Janem Sokolem, Hejdovou Suzette a Jaromírem Kučerou – byla jsi unesena Hölderlinovými verši, které pro Tebe Jaromír přeložil. Opakovali jsme si je: Padám před Tebou na kolena nebeský posle v něhož jsem již nevěřil. Ty, nesmrtelný. Ale když se objeví Bůh pronikavá jasnost obnovuje všechno na Zemi, na Nebi i na Moři. ===